báseň "mlha"

04.08.2019

mlha

stojím u jezera,

na břehu, přímo u vody...

však nic nevidím,

neb mlha velká je.

jen slyším vody šplouchání,

ryby,  jak vyskakují a znovu

do vody se vrátí.

slyším vítr ve větvích stromů,

kdesi vzadu štěká pes...

jsem šťastná

a myslím, že vidím svět.

však najednou slunce na nebi

najednou více zazáří.

protrhne mlhu,

první paprsky ozáří

celou krajinu.

a já najednou uvidím

ne obyčejné jezero,

já uvidím ty diamanty,

křištělály, safíry,

vodní víly,

skřítky, anděly,

jak všichni na své nástroje hrají

a zpívají.

tu vidím, jak jsem neviděla,

že jen jsem tušila...

co v mlze skrývá se.

slunce už vysvitlo v plné síle,

já vidím svět jak celý třpytí se.

jsem ohromena, udivena,

na nebe všemi okolo nesena.

vznáším se nad hladinou,

okolo drak zlatý poletuje,

na svá záda mě nabírá,

spolu letíme výš a výš a dál a dál.

já vidím, že toto všechno 

jsem JÁ.