já jsem

07.08.2019

dýchám,

slyším,

vidím,

cítím,

srdce mi tluče,

stále stejně,

mraky nad hlavou,

a ubíhající cesta za oknem,

cítím svoje vnitřní tělo,

celou moji bytost,

která má svoje potřeby,

kupodivu..

já o nich doteď nevěděla,

já je schválně neviděla, necítila,

abych se mohla plně věnovat druhým,

abych učinila druhé štastnými,

já se neviděla,

já nevěděla, co cítím, co chci, co potřebuji...

a teď to cítím.

cítím, kdy mám pohnutku k pohnutí tělem,

pohnutku k čemukoli..

energie v těle mi jen hraje,,

radostí a štěstím se tetelí.

jako háďátka, která si spolu hrají,

proplétají se mezi sebou a mají z toho ohromnou prču..

já jsem tady.

každý mě vidí, slyší, nebo nevidí? no a co...

mohu se ozvat, mohu se ukázat...

vztah - já a muž-

dříve - to bylo napsáno jinak Muž - muž - muž...pak někde vzadu někdo  - já??

ted - Já - muž

já teď muže nemám.

miluju muže,

už se na něj nevrhám,

nepřitahuji ho násilím k sobě,

nepotřebuji zachránit,

nepotřebuji ....

nepotřebuji nikoho...

já sama jsem já

jsem kompletní.

už to vím...

jsem s mužem - a pořád jsem to já

poprvé v životě..

žasnu, že to takto je.

dřív jsem tam nebyla, nebyla, vůbec nebyla...

co to je? Já to ještě neznám..

je to něco nového...

já já já a muž a druhá bytost...

ještě vyběhly staré zajeté reakce..

ale už to vidím,

rozhoduji se vědomě,

rozhoduji se pro sebe.

pro svoje potřeby.

pro svoje pocity.

a muž?

přijde? Nepřijde?

nevím, a je to jedno.

jestli bůh bude chtít a muže mi pošle,

tak tady bude,

jestli ne, tak tady nebude.

vím, že vše je pro moje dobro.

jsem s tím v pohodě.

já jsem,

já jsem

já tady jsem

já tady jseeeeem

Já si to užívám, toto psaní...

ten pocit.

já mohu...

cítím obrovskou lásku k bohu

cítím obrovskou lásku k sobě,

cítím tu obrovskou volnost a svobodu,

teprve teď cítím opravdovou svobodu,

protože už JSEM.