Muži (a ženy) v metru

17.09.2019

Skoro každý den jedu metrem. A pozoruju lildi. A co mě překvapuje, tedy vlastně ani nepřekvapuje je, že muži sedí, před nimi stojí několik žen, oni si klidně sedí, čtou... Překvapuje mě to z pozice ženy, která očekává galantnost od muže a ráda ji přijme. Cítím se jako žena a tudíž stát před sedícím mužem ve mně vyvolává spíše nepříjemné pocity. A běží mi myšlenky. Ano, ti muži, kteří sedí a toto dopustí, ne, že by nebyli muži, to oni jsou, ale ještě stále žijí v dětství, když je maminka posadila a sama stála. Ano, i já jsem to se svým synem dělala. Ale jak se změnil můj život, jak jsem se změnila já, jasně i mému synovi ukazuji, že žena je ta, kdo se má posadit, muž je ten, kdo jí má uvolnit místo. A dnes se stala taková věc. Jeli jsme spolu do školy, jezdím se synem každé ráno až do centra, odkud jede on už sám tramvají. A oba stojíme, okolo mě sedí tři muži. Můj syn mně říká, že by si chtěl sednout. Nicméně se uvolňuje v jednu chvíli sedadlo hned vedle mě, tak si sedám. A po chvíli se uvolňuje další sedadlo, tam si sedá můj syn. A opět ta situace - muži sedí. Tak nenápadně kývám na syna, a ukazuji mu, že tam stojí žena, ať si stoupně a jde za mnou. Chvíli dělá, že mě nevidí, pak se zvedá. Ale stalo se to až na zastávce, takže nastupují další lidé a jak on si stoupl, ta žena před ním si nesedla a na sedadlo si sedá jiný dospělý muž. Mnoho žen stojí okolo. Asi si sedat nechtějí, nevím, nevidím do nich. Nicméně situace, můj syn si stoupl kvůli ženě, jiný muž si sedl na jeho místo. Tak mu nahlas před ostatními muži - slyší mě asi dva - říkám, ať si z toho nic nedělá, že sprývný chlap stojí, a že on je ten správný chlap. Vím, že s ostatními lidmi nic neudělám, se ženami, které si nesednou, když je někdo pouští, s muži, kteří se nezvednou a nezvednou a neřeknou ženě, aby se ona posadila. Ale já sama se chovám a budu chovat jako žena, a budu to ukazovat jak svým synům, tak ostatním mužům v mém okolí, když to bude třeba. Ano, chce to pomalu pomaličku.... A možná, teď mě napadá, mohla bych já požádat muže o uvolnění místa .. nevím, toto mě nikdy nenapadlo, nikdy jsem to neudělala. ale kdo ví?? napište mi, ženy, jestli sami jste požádali o místo v dopravním prostředku a muži, jakou vy máte zkušenost? jsem zvědavá, jak to kdo vnímá, jaké máte zkušenosti... Děkuji a mějte ten nejkrásnější den, jaký si dokážete představit.. S láskou... Awen