Odcházím ze všech škatulek ...

06.05.2019

Ano, odcházím. A teď nevím, co napsat dál. Přemýšlím? ne, nechávám proudit moje pocity. Co se vlastně stalo.... 

Snažila jsem se za něčím jít, snažila jsem se změnit, snažila jsem se být lepší... Dala jsem se na cestu tzv. duchovní. Když jsem se dostala na semináře, byla jsem nadšená. Potřebovala jsem informace, vnímala jsem zkušenosti přednášejících, či těch, co píší nebo mluví někde na internetu... Ano, měla jsem potřebu vidět někoho. Měla jsem pocit, že tady se mohu dostat k lepšímu prožívání mého života, kde nebude tolik bolesti, bude více lásky a úcty. Tu jsem dříve opravdu neměla. A tak jsem pokračovala životem, měnily se okolo lidé, příspěvky, události.. Měla jsem pocit, že v této tzv. duchovní oblasti jsou "lepší" lidé než jinde, než lidé řekněme "běžní", tedy ti, kteří si neuvědomují zákonitosti vesmíru, dualitu atd atd... Tehdy jsem vnímala odsuzování a hodnocení těmito "běžnými" lidmi. 

Ale poslední dobou, co sleduji fb příspěvky, to vidím jinak. Mám silné pocity rozčarování, kdy lidé, o kterých vím, že pracují "duchovně" hodnotí, odsuzují, jsou plní nelásky. A myslí si, že jsou lepší než ostatní. Silně cítím, jak uhýbají před tím hlavním, k čemu jako lidi máme v životě směřovat, a to před bezpodmínečnou láskou. Smyslem našeho růstu, aspoň jak to vidím a cítím já, je dojít k tomu, že jsme všichni částí Boha, že v každém z nás je to božské, že máme uvidět sebe i jiné právě takto. Kde dokážeme přijmout vše, co nám život předkládá, ať to dobré, tak to "špatné" - myslím různá neštěstí, nemoci, finanční krachy atd atd..

Například jídlo. Jíme všichni, tedy asi kromě těch, co jsou na práně, ale těch je opravdu hrstka. Někdo jí maso, někdo ne, někdo zeleninu, někdo jogurty.... tyyyjo, prý s masem přijímáme do sebe agresivitu od trpících zvířat. je to možné, ale proč jsou nejagresivnější právě vegetariáni? Tedy já se opravdu nesetkávám s tím, že by tzv. "masaři" měli potřebu odcházet od lidí, kteří jedí zeleninu. Proč tedy ten, kdo jí výhradně bio, raw, ovoce a zeleninu,nejí maso, miluje Zemi, zvířata a rostliny, proč odsuzuje až bych řekla nenávidí ty, co jedí maso? Proč nedokáže milovat lidi? Jako celek? To jsou věci, které mě naplňují pocity, které mi nejsou příjemné. 

Jde o to, že když si člověk uvědomí božství v sobě, a tím pádem i v jiných, prostě nedokáže odsuzovat, odmítat druhé. Ten ví, že vše je jak má být.

Druhá věc, kromě jídla jsou hranice. Hodně se mluví o tom, že si musíme udržet svoje hranice. Ale nemyslím, že to tak je. Respekt i nerespekt vychází z našeho nitra. Hranice si musí určovat jen ten, kdo nežije svoje božství, kdo je nevidí u druhých. Jinak se mu život děje jinak, nemusí si stanovovat svoje hranice. Mám pocit, že toto všechno je způsobeno tím, že "duchovní" člověk slyší co je dobře, co je špatně ... kdo je vlastně žena? Je to prý bohyně. Co má splnovat správná žena?? ano, to se učí, a my to posloucháme, bereme za fakta. A pak posuzujeme.... Muž - kdo je správný muž? opět jsme u stejného problému... Oblečení - jaké nosí žena - bohyně? Ale o tom to není. 

Dokud nepřijme to božské v nás, musíme prostě někam patřit, něco nebo někoho poslouchat, a tím pádem ale budeme i odsuzovat jiné, kteří to dělají jinak. Je to podle mě zamotaný kruh, hlavně tedy pro ty slabší lidičky, kteří zůstávají v těchto škatulkách déle, než musí. Ano, zkušenost je důležitá, ale nezůstávat, jít svou cestou je třeba. Pak se bude vše dít samo. 

Teprve odpoutáním se od názorů jiných si dokážeme žít to svoje. Dokud budeme papouškovat po někom jeho názory, nebudeme sami sebou. A nebudeme nikdy moct žít tu podstatu lidského života, tedy lásku. Protože ta skutečná láska přijde až tehdy, až se od toho všeho okolo nás osvobodíme, odpoutáme... pustíme, přestaneme držet, až dostaneme odvahu se toho zříct a necháme věci být. 

A na závěr mi přichází, že je třeba uvědomovat si co dělám, co a koho poslouchám, jestli je to opravdu to moje.. Vidět, jestli hodnotím někoho.. sledovat svoje pocity... jít za čistotou a otevřeností svého srdce. 

A odměna - láska - je opravdu krásná. Přeju ji vám všem, kteří jste tento můj článek přečetli až sem, přeji ji i těm, kteří se sem nedostali :-). Protože pak teprve se nám otevřou ty nekonečné možnosti života.