Opět u dětí - děti mě baví

03.12.2018

Dneškem jsem se navrátila zpátky k dětem, k dětem do školy. Tentokrát jako asistentka pedagoga na jedné velké pražské základní škole. A ke čtvrťákům. Dnešek byl prvním dnem.... přicházela jsem do školy se smíšenými pocity. Děti miluju, nicméně jsem viděla spoustu dětí v obrovské škole, byla jsem zvyklá spíše na menší kolektivy a hlavně v menších městech či dokonce vesnicích... No a teď Praha..... 

Je 8 hod a zvoní. Přicházím do třídy s paní učitelkou, které mám pomáhat. Je velice příjemná, asi mého věku. Vím, že je zde chlapec, který potřebuje kvůli chování více pozornosti. První hodina byla pro mě ale opravdu šok. A to velký. Takový křik, hluk, nadávky dětí mezi sebou, ale i odsekávání paní učitelce.. no opravdu jsem toto ještě nezažila.. v tuto první hodinu jsem byla naprosto paralyzovaná, měla jsem pocit, že musím okamžitě utéct, že to tam nezvládnu... pak naštěstí přišly tři další hodiny, kde se děti uklidnily... Ale pak jsme odešli společně mimo školu a tyto přesuny sebou opět přinesly naprostý zmatek a chaos, hádání, nedodržování vůbec žádného prvku z běžného lidského života na veřejnosti... Co to je?? Jak to tady zvládnu? Nevím... Ale učitelé kolegové úžasní milí lidé... tak dobře, zkusím to aspoň v prosinci, uvidím, jestli v této třídě něco dokážu... a teď, večer, s odstupem, už vím, že to zvládnu, protože to umím, protože mně stačí být jen v klidu, s nadhledem vidět situaci, zareagovat, vím, že to půjde.... chce to chvíli vydržet a děti budou moje... už dnes mi bylo navrženo od žáka tykání :-)... prý to ještě žádné asistenci neřekli... už mě mají rádi... to je dobrý začátek a já nám dám ještě spoustu příležitostí k tomu, aby jsme se na sebe naladili a dokázali ve školním prostředí SPOLU-ŽÍT a SPOLU-TVOŘIT