Řidičák, láska, klobouk

17.09.2019

Sedím na Vyšehradě, na úřadě, kde si jdu vyzvednout hotový řidičský průkaz - poslední nutná kartička, kterou jsem si musela od ledna vyřídit kvůli změně mého příjmení na Alabastrová. Přede mnou je ještě asi dvacet lidí, takže jsem i tady opět vytáhla z kabelky svého Maca a píšu.

Vlastně nevím co přesně, ale cítím mnoho pocitů. Dnes mi i slza ukápla....

Vnímám, jak vše v mém životě se mnou pracuje. Hluboko uvnitř mě. Tak hluboko, že do té hloiubky nějak nejde dohlédnout. Ale vnímám to a cítím to. A ještě když si pustím do sluchátek moji oblíbenou power metalovo skupinu Rhapsody, to je prostě nářez.

Naproti mě sedí dva muži. Jsou mladší než já a ten jeden se na mě často dívá a usmívá se... je to příjemné... a evokuje to ve mě, že moje duše i srdce touží po lásce, partnerské lásce, lásce, společném sdílení, společném žití, společném bytí, milování s MUŽEM. I když se uvnitř sebe cítím vpohodě, vyrovnaná,cítím se dobře, když žiju sama.. tak i přesto mi tady ten článek v životě chybí.

Uzavírám tento týden jednu kapitolu mého života spojenou se svou prací. A zahajuji novou, vše je vpořádku, v nejlepším pořádku. v tomto ohledu. A o tom ted nechci psát.

Mám jedno slabost - když mi někdo řekne informaci, že někoho někde potkám, a dá mi i časovou informaci, já se toho moc chytám. A dělám si naděje a představy. A tím to blokuju. Takový informací jsem za poslední půlrok dostala několik. Teď momentálně žádnou nemám, vím že je to dobře. A tak mi nezbývá než být v sobě a věřit, že tu druhou duši prostě potkám, vrazím do ní, nebo ona do mě, že se prostě nemineme... i když to v tom vellkém světě vypadá na totální ztracení se... Ano, vím, že když se dva mají potkat, potkají se... jen se naladit na to žití a neočekávání. A to se prostě pořád učím. A dnes mi přišla jedna možnost, jak se s tímto stavem vypořádat, v meditaci, něco chci vyzkoušet. A uvidím... A prosím vás, jdu si dnes vybírat nový klobouk - na podzim a na zimu - Takže se půjdu podívat do pár obchodů a udělám si radost - zatím mě pořád přitahuje červená barva, ale kdo ví, který mě nakonec uchvátí :-).

Tak a dopsat ještě něco k dnešnímu dni jsem se rozhodla až večer, je už půl deváté. Půjdeme se teď s Kájem na něco dívat, na nějaký film. A mám chvilku času.

A že se to tak trošku změnilo - od rána.. Tak za prvé řidičák - nedostala jsem ho, protože jsem si nevzala z domu starý řidičák s ustříhlým rohem. Tak jsem odešla a šla si vybrat klobouk. Včera na internetu jsem objevila nový obchod s klobouky, tak jsem se tam vydala. Obchod úžasný, a skvělý prodavačky. Asi za čtvrt hodiny jsem odešla hned se dvěma kousky, jeden z nich vidíte na fotce....

A po cestě domů další změna v mém životě... můj syn mi řekl, že už nemá dovolenou, ani volno o víkendu, tudíž naše společná cesta do Tater, plánovaná asi 2 měsíce, padla. No nic, to je už legrace... okamžitě jsem vymyslela novou akci.. to mi tedy problém nedělá. A před skvělým obědem jsem si zašla zaplavat do Vltavy - nádhera to byla...

Tak se mějte krásně, lidičky, vítejme změny, zkusme neulpívat na tom, co chceme, zkusme to pouštět, a třeba .... Pak... kdoví.... Dobrou noc