Ta ta ta ta ta….

30.09.2019

Ano, navazuji na předchozí článek. Je to mazec. Když mám jeden den, který se nic neděje, tak slavím. Slavím tedy vlastně pořád, a zjištuji, co mám síly, co všechno dávám. Víte, asi každý zažíváme, jednou nahoře, jednou dole. To není nic nového. Pro nikoho. Jde o to, že tím, že na sobě pracuji, hodně jsem si vědoma, co se děje, energií, jsem si vědoma svých pocitů, emocí, dokážu spatřit příčinu toho, co se děje, tak jsem schopna se taky rychleji - opravdu mnohem rychleji vyrovnat s nějakou situací, kterou v ten okamžik, kdy se stane, vyhodnotí moje mysl jako šílenou, katastrofální, špatnou, negativní - jako co se to zase děje??? Ano. Od pátku nastaly tyto situace tři, tři za čtyři dny. Tato třetí záležitost, co se mi stala dnes před 2 hod, ještě na mě leží, ještě jsem se s ní úplně nevypořádala. A před chvilkou jsem řešila další záležitost - opět vyhodnocenou jako nepříjemnou. Jsem zvědavá, jak to zvládnu. Ne, není mi nějak výrazně špatně, jsem jen jakoby praštěná do hlavy...

Takže. Když to vezmu popořádku - v pátek to byl vyhazov z pozemku, když jsem byla masírovaná kamarádkou masérkou Peťou. Vyhozená, jako kdybych udělala kdovíco. V sobotu jsem byla postavena před další situaci, a to že mi bude ukončen nájem bytu. Sice jsme to s paní majitelkou bytu vykomunikovaly a domluvily se že nájem pokračuje dál, ale stejně jsem zažila zase šok. Nečekaný. No a dnes, dnes jsem byla na sociálce, šla jsem si požádat o příspěvek na bydlení. Měla jsem nárok na dost  velkou finanční podporu, od března vlastně dosud, a už jsem si myslela, jak to bude super... a co se stalo? Na úřadě mně paní řekla, že u bytu je cosi špatně, a že díky tomu na příspěvek nemám nárok. Tak....

A teď mi volala jedna klientka Klubu Matýsek, že požaduje vrácení kurzovného, protože Matýsek skončil, šlo o relativně malou částku, ale v této situaci je i toto nepříjemné..... Jak to říct. S paní jsem se domluvila, peníze jí vracím, ale zatím mám v sobě pocity, které momentálně ani nedokážu identifikovat. Prostě jsem tzv. dole. A vůbec netuším, co se ještě může přihodit. No, jedno je jisté.

Vše je dobře. Takže vím, že peníze od státu dostat nemám. Není to chyba vůbec nikoho a ničeho. Co se týká minulosti, ráda se s klienty klubu domluvím, protože potřebuji být naprosto "čistá" co se týká vyrovnání se všemi, kterých se má minulá činnost týká. Nemůžu nikomu nic dlužit, když chci nastartovat nový život. Situace se má tak, že se musím a mám spoléhat na Boha, na to, že o mně je vždy a vždy bude postaráno, a na sebe. Myslím, že v situaci, když nemám ani žádný majetek, ani byt, ani muže, ani pravidelný příjem, jsem postavena před rozhodnutí... věřím, věřím, věřím, že vše se děje, tak jak má. Věřím v moji intuici, která mě vede na ta správná místa, která mě vede tak, aby o mě bylo postaráno. Ano, věřím a cítím, že moje hojnost není odvislá od minulých aktivit - to už je minulost - viz můj krach - tedy jak jsem chtěla prodat klub - ani není odvislá od státních příspěvků - viz dnešek. Moje hojnost je spojená se mnou samotnou, s vírou, že vše zvládnu, s vírou v moji sílu, s vírou v Boha. Víra v Boha, tedy že vše, co se děje, je naprosto v pořádku. Jen je třeba vypořádat se s emocemi, které jsou v tom daném okamžiku silné... Je třeba se s nimi popasovat, popř. vyčistit karmiké dluhy, karmické způsboby života, odevzdávat průběžně a rozpouštět stará přesvědčení a vzorce. Dnes zrovna se ukázaly jak přesvědčení tak karmický způsob života - tedy druzí nám ukazují to, co jsme kdysi v minulých životech činili my sami... je nutné se omluvit, požádat o odpuštění a jít dál...

Ano, jednou nahoře, jednou dole. Každá taková situace, která je v první okamžik "šoková" mě posunuje nahoru. To vím. Už po zvládnutí posílení své sebehodnoty v sobotu jsem cítila obrovský posun. Tak jsem se ještě nikdy necítila. Tady se zase vracím k mužům. Dokázala jsem pustit stav, kdy jsem očekávala partnera. Teď jsem naprosto vpohodě s tím, jak žiju, jak to mám právě teď. Nic mně nechybí. To je naprosto úžasné. Takže jestli někdy nějaký partner bude, tak bude, když ale nebude, je to teď naprosto vpořádku. Protože i tak jsem šťastná. To je velký pokrok, za který se sama musím pochválit. V tomto ohledu cítím veliký klid. Teď ještě dočistit peníze, strach z nedostatku, moje poslání, tvoření, chctete-li moji práci. No a co se týče tohoto, tedy mého tvoření, tak rozjíždím podnikání. Rozjíždím už vše na sebe, což je jediná možná varianta pro mě. Jsem vedena, abych dělala, co mě baví, co mě činí šťastnou, to, u čeho se raduji. Jinak to nemá smysl. Už nemůžu pracovat, abych si vydělala na živobytí. Už ne. Už mám před sebou jen to, co miluju. A čím šťastnější budu a budu s láskou tvořit, tak bude přicházet moje hojnost. Hojnost všeho. Nejen peněz. A co budu dělat - to už si můžete přečíst zde na webu v Co dělám. Ještě si tvořím nové webové stránky, které jsou zatím přesměrovány na momentálně jediný funkční web pro veřejnost, tedy www.inspiruji.com. Moje nové stránky se jmenují www.monikaalabastrova.cz a budou se týkat mého hlavního poslání. Již brzy....

Tak jsem se zase trošku vypsala, už je mi mnohem lépe. Takže se zvedám a odcházím domů. Ráda píšu v kavárně, mezi lidmi, tady je mi dobře. Když vidím další lidi. Juuuuuuu a jedeme dááááááál.....