Všechno se mi mění....

23.09.2019

Ano, pocity posledních dní i týdnů mě doslova zaplavují. A mění se. Samozřejmě. Tak jak přicházejí různé situace do mého života, mění se i moje pocity. Do doby řekněme před 3 týdny procházelo mnoho situací, které vyvolaly takové emoce, že jsem nebyla schopná je zvládat zcela sama. Byla jsem vedena požádat o pomoc kamarády a kamarádky terapeuty. Teď je situace jiná. Už třetí den se cítím úplně jinak než dřív. Jsem ve stavu, kdy je mi krásně, cítím plynutí, cítím, že jsem uvolnila to nejhorší, co mě drželo v nízkých vibracích, tam dole, u strachů, obav, pocitů viny atd. Zažívám něco, co jsem dosud nepoznala. Pocity naprostého uvolnění. Víte, co pozoruji? Totiž celý život - vzato od dospělosti, kdy jsem si toto vlastně uvědomila - jsem žila v takovém pocitu vnitřního strachu,obav, které se projevovalo na mém těle určitým strnutím v oblasti ramenou a trapézového svalu , šíje..možná to znáte taky, že když si najednou to napětí uvědomíte, třeba se rozhýbete, protože je to nepříjemné. Ano, já to cítila celý život a teprve teď, poprvé v životě si uvědomuji, že tenze zmizela. Prostě zmizela. Není tam. Občas se mi ještě svaly na ramenou stáhnou, to když v sobě třeba řeším něco z minulosti, co ještě nemám zcela uzavřené a když se mi vyplaví nepříjemné pocity. Ale to jsou okamžiky. Jak jsem dřív měla okamžiky uvolnění, tak ten mám okamžiky s tenzí. Je to úžasný. Opravdu. Cítím se tak volně, mohu cokoli, nejsem ničím a nikým ovlivňovaná. Dokonce jsem zvládla i můj poslední velký "problém", což byla moje sexualita. Psala jsem o tom v jednom z posledních článků. A když jsem tam psala, že se podělím o to, jakým způsobem, tak ač jsem tenkrát měla na mysli určitý způsob zpracování, tak ono se to jaksi vyřešilo samo, prostě cítím jasné propojení mezi první a čtvrtou čakrou, tudíž sex bez lásky už pro mě neexistuje, tudíž ani k němu nejsem vnitřně tlačena. Chutí na sex.

Ale včera večer, než jsem usla, do mých moc pěkných pocitů přišel znenadání pocit ztracení se. Bylo to zvláštní, cítila jsem se jak uprostřed vesmíru oddělená od všech ostatních bytostí, úplně sama. Cítila jsem smutek. Promísily se ve mně pocity štěstí s pocity smutku. Nevím proč, teď si opět vybavuji moje ulpívání na budoucím partnerovi, také už jsem o tom psala. I tady se mi stalo, že absolutně vnitřně neulpívám na tom, že hledám partnera, že ho potřebuji, že ho musím najít. Ne. Vnitřně jsem naprosto spokojená, šťastná, naplněná, otevřelo se mi moje poslání - což si můžete přečíst tady na stránce v kalendáři akcí, kde se mi nápady jen hrnou... A také jsem zažila v sobotu dvě zajímavá setkání s dvěma muži. První setkání proběhlo v autobuse z Prahy do Dobříše. Do autobusu na Smíchovském nádraží nastoupil, tedy spíš najel, mladý muž na vozíku s amputovanou nohou pod kolenem. Nevím proč, ale sedla jsem si na první sedadlo hned za prosto pro vozíky a seděla jsem tedy přímo čelem k jeho obličeji. A ten obličej, ty oči mě přitáhly. Líbil se mi a cítila jsem spojení s tímto mužem. Bylo zajímavé pozorovat své pocity, přišlo mi, že kdyby vystupoval tam kde já, možná .... Napadlo mě, že kdyby to byl partner, kdyby tam byla láska, tak amputovaná noha prostě není absolutně žádnou překážkou... nicméně nevystoupil. A pak po cestě domů, jsem v metru potkala druhého muže, přisedl si se svou dcerkou naproti mě a hned od nastupování mě přitahoval, i on se koukal na mě. Opět zvláštní vnitřní propojení. OOO jak jsem ráda, že už necítím to vnitřní pnutí, že to je on, že se na něj upínám, jen jsem sama v sobě, pozoruji co cítím, vnímám ho... a nechám to být. A opět nevystoupil jako já.

Byla to dvě zvláštní setkání.

A tak teď sedím v kavárně, datluju do Maca, piju kafe. Jelikož jsem se dnes probudila už asi v 1:15 hod a nešlo mi usnout... tak jsem grogy, nevyspalá... no a cosi ze mě jde. Je zajímavé, co se děje také v oblasti mého - jak to správně popsat - asi mého nového žití svých darů, či v novém vnímání druhých, naciťování se, propojování se, nevím jak to napsat, ale vím, že jsem schopná teď velkého nacítění na druhého člověka, od pátku jsem napojena také na Akášu, tedy přijdou mi přesně ty informace pro daného člověka, které mu umožní řešení jeho problému. Totálně jsem ztratila veškeré obavy, co se týká mé práce s lidmi, věřím si, vím, že léčím, skrze moje srdce, skrze lásku, a to různými způsoby. U mnohých vyvolávám nepříjemné pocity - a ty léčí, aniž si to ten člověk uvědomuje. Ano, ukazuji mu jeho skryté části. Nebo inspiruji, ukazuji cestu tomu, komu se můj život líbí. Anebo ukážu cestu jak ven z problému, a to jakéhokoli. Proto jsem se rozhodla nabízet svůj čas vám, kteří máte svoje starosti a potřebovali byste je řešit. Opět najdete zde na webu, v sekci Co dělám - individuální práce.

Na závěr chci poděkovat Bohu, protože vše, co se semnou teď děje, je od něj, je to pro mě, ale i pro ostatní lidi, pro celý svět. Vím toho mnohem víc, co ale nemůžu napsat sem. Je toho mnoho, co musí zůstat uschováno. Není důležité, aby všichni věděli vše. Děkuji Bohu, že už mohu žít své poslání, i když se to teprve rozjždí, i tak už je to paráda... A ještě se vrátím k těm pocitům či emocím, které nejsou příjemné. Občas mi vyběhnou strachy, nebo pocity , ale do pár minut je poznám, a zpracuji. Takže je to fičák, co říkáte??? A věřte, jestli máte pocit, že vám můžu pomoct, neváhejte .... Jsem tady... Krásný den... A lásku vám posílám...